Akathisty k ochráncům země české

STRUČNĚ O PROJEKTU

  • Projekt tvorby akathistů k českým světcům navazuje na úspěšný sborník nazvaný „Akathisty k ochráncům země české“ vydaný v r. 2017.
  • Původně byli vybráni především světci, kteří byli a jsou s východním obřadem nějakým způsobem spojeni, i když ne u všech je toto spojení zcela zřejmé. Byli to sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop a sv. Anežka Česká.
  • Tento projekt však nechce přivlastňovat české světce východnímu obřadu. Cílem je spíše šířit úctu k českým světcům i ve stylu východního křesťanství.
  • Akathisty se tedy nechávají inspirovat životopisy těchto světců, ale tuto látku zpracovávají zcela v duchu východní křesťanské poetiky.
  • Neomezujeme se proto pouze na světce, kteří byli s východním obřadem spojeni, ale rádi bychom tímto způsobem uctili i další zemské ochránce.
  • Rozhodli jsme se tedy rozšířit sbírku akathistů k ochráncům země české o další dva chvalozpěvy a zvolili jsme sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavu.
  • Osoba sv. Jana Nepomuckého a jeho sochy rozeseté po české krajině přitahují pozornost také východních křesťanů přicházejících do ČR. Zajímají se o jeho život a jsou jím uchváceni natolik, že se jeho úcta začíná šířit i mezi nimi. Chtěli jsme na tento zájem odpovědět i formou nejoblíbenější východní modlitby akathistu.
  • Zdislava stojí i mezi českými světci spíše na okraji jako lokální světice. Přitom se způsobem života podobá divotvorným lékařům dávnověku, takže by mohla být zařazena i mezi tzv. nezištníky jako jsou např. sv. Kosma a Damian. Tímto akathistem jsme tomu chtěli napomoci.

Publikace vychází s laskavou podporou Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském, Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a Ekumenického institutu Edmunda Schlinka.

Všechny akathisty je možné zakoupit v e-shopu Karmelitánského nakladatelství, nebo objednat na adrese akathisty@molebeny.cz.


CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH AKATHISTŮ

Akathist k sv. Ludmile obrací pozornost ke kořenům českého křesťanství. Kněžna Ludmila navazuje kontakt s velkomoravským metropolitou sv. Metodějem, od něhož přijímá křest spolu s důrazy východního stylu zbožnosti. Je opěvována především za své horlivé úsilí o šíření křesťanské víry v Nejsvětější Trojici a za svědectví dovedené až do krajnosti.

Akathist k sv. Václavovi nás přivádí k počátkům české státnosti, která je orientována nejen ke křesťanskému východu, ale i k západu. Sv. Václav zde vystupuje především jako věčný dědic země české, statečný a přece rozvážný panovník, který sleduje především blaho svého lidu.

Akathist k sv. Vojtěchovi nezastírá, že sv. Vojtěch byl v dětství pravděpodobně vychován ve zbožnosti západní. Svědčí o tom i orientace na magdeburské biskupství, kde byl biřmován a formován ke kněžství. S východním obřadem spojuje svůj život spíše až ve vyhnanství při setkání se sv. Nilem Rossanským a pak i v latinsko-byzantském benediktinském klášteře sv. Bonifáce a Alexia (Aleše) na římském Aventinu. Akathist však připomíná především jeho horlivou pastýřskou péči a misijní činnost.

Akathist k sv. Prokopovi tradičně připomíná Prokopovo spojení se slovanskou bohoslužbou a vzdělaností v odlehlosti kláštera na Sázavě. Zde snad také navázal kontakty s Kyjevskou Rusí, odkud získává ostatky sv. Borise a Gleba. V akathistu je však vyzdvihnuta také jeho zbožnost, odhodlaná urputnost a odvaha. Připomenuty jsou však i divy, které koná k větší cti a slávě Boží.

Akathist k sv. Anežce České opěvuje světici, která patří k ryze západní spiritualitě a snahám o spojení s křesťanským východem se zcela vymyká. A přece je zde její místo nezastupitelné. Byla totiž mezi všemi výše zmíněnými světci vybrána vladykou Ivanem Ljavincem za patronku Řeckokatolické církve v ČR. Sídlo jeho biskupského úřadu totiž sousedilo s klášterem, který sama založila, a tak byla často vzývána s prosbou o pomoc. Akathist si všímá její podivuhodné cesty do kláštera, když před tím pro Krista odmítá vznešené snoubence, ale i její touhy po životě mezi nejchudšími obyvateli českého království.

Akathist k sv. Janu Nepomuckému představuje sv. Jana nejen jako prvomučedníka zpovědního tajemství, ale také jako patrona dobrého jména církve Kristovy a její jednoty proti zvůli mocných. Jako „svatý na mostě“ však může být nyní vnímán i jako ochránce mostu mezi křesťanským východem a západem.

Akathist k sv. Zdislavě přibližuje sv. Zdislavu především jako ženu vyvolenou Bohem za ochránkyni důstojnosti lidského života a přímluvkyni v nemocích a souženích. Akathist však navíc zdůrazňuje, že Zdislavina obětavá láska k nemocným vyvěrá z niterné lásky k vlastní rodině. Neboť právě láska mateřská činí ze Zdislavy skutečnou matku nezištné pomoci. Je to tedy srdce manželky a matky, které používá Bůh jako nástroj svého tajemného milosrdenství a soucitu.


O AUTOROVI
Tomáš František Král, Ph.D. (nar. 1984) se dlouhodobě snaží o propagaci východního obřadu v ČR. Mimo jiné se zabývá tématem východní liturgické poezie a pokusy o překlady akathistů či molebenů.

Autorem námětu tvorby akathistů je Mons. Milan Hanuš, protosyncel – generální vikář Apoštolského exarchátu v ČR a děkan Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském.


Ukázky akathistů k ochráncům země české

Ukázka akathist k sv. Janu Nepomuckému

Ukázka akathistu k sv. Zdislavě

Úryvek akathistu ke sv. Václavovi s notovým zápisem

Úryvek akathistu ke sv. Vojtěchovi s notovým zápisem