Akathist oslavuje Pána Ježíše Krista, který na hoře Tábor zjevil učedníkům Petrovi, Jakubovi a Janovi svou božskou slávu. S událostí nás seznamují všechna tři synoptická evangelia (Mt 17,1-6; Mk 9,1-8 a Lk 9,28-36).
Obvyklý začátek
Je-li přítomen kněz:
K: Požehnaný Bůh náš v každé době, nyní i vždycky a na věky věků.
L: Amen.
K: Sláva tobě, Bože náš, sláva tobě.
Není-li přítomen kněz:
Pro modlitby našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.
L: Králi nebeský, Utěšiteli, Duchu pravdy, který jsi všude a všechno naplňuješ, Poklade dobra a Dárce života, přijď a přebývej v nás, očisti nás od každé poskvrny a spas, Dobrotivý, naše duše.
K: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
L: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
K: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,
K: nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
L: Přesvatá Trojice, smiluj se nad námi.
Pane, očisti nás od našich hříchů.
Vládce, odpusť nám naše nepravosti.
Svatý, přijď k nám a uzdrav nás pro své jméno z našich nemocí.
K: Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,
K: nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
L: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
K: Neboť tvé je království i moc i sláva, Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky a na věky věků.
L: Amen.
Kondak 1
Vyvolený Vévodo a Králi slávy, celé stvoření se podivilo, když spatřilo tebe, svého Stvořitele, na hoře Tábor proměněného ve slávě. Nebesa se zachvěla a země se zaradovala. I my, tví nehodní služebníci, se s vděčností skláníme před tvou proměnou a spolu s apoštolem Petrem zpíváme: Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Ikos 1
V podobě neuhasínajících paprsků a v proměně jasné záře jsi, Kriste Dárce světla, ukázal svým vyvoleným učedníkům na hoře Tábor své božství, jež je andělům neviditelné a lidem nepřístupné. Tehdy prostoupeni bázní Boží a zahaleni světlým oblakem uslyšeli Otcův hlas, porozuměli tajemství tvého vtělení, a proto ti zazpívali:
Ježíši, Bože nesmrtelný, osvěť nás světlem své jasné tváře.
Ježíši, Bože laskavý a všemohoucí, probuď nás, neboť spíme temným spánkem pod přikrývkou svých hříchů.
Ježíši, jenž přebýváš v nepřístupném světle, vysvoboď nás od vlády temnoty.
Ježíši, jenž jsi celý svět naplnil svou slávou, přiveď nás do nebeských příbytků.
Ježíši, Světlo světa, zachraň nás ze svévolného světa, neboť přebýváme v temnotě.
Ježíši, Slunce spravedlnosti, obleč nás svou mocí a pravdou, neboť chřadneme ve stínu smrti.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 2
Poznal jsi, Pane, jenž miluješ člověka, že tví učedníci dosud nebyli osvíceni a nepochopili, že musíš jít do Jeruzaléma, abys mnoho trpěl a podstoupil smrt. Počal jsi jim proto naznačovat, že se tvá vůle musí naplnit, abys nám svým utrpením vykoupil spásu. A protože dosud neměli na mysli věci božské, ale lidské, vzal jsi po šesti dnech sebou na horu Tábor Petra, Jakuba a Jana, abys jim kromě svých strastí zjevil také svou slávu a pro čas svého utrpení je naučil zpívat: Aleluja.
Ikos 2
Tvoji učedníci, Pane, nedokázali svým rozumem pochopit, že se dobrovolně chystáš na cestu svého utrpení. Proto jsi je před svým ukřižováním za temné noci přivedl na vysokou horu, aby spatřili zázrak tvého podivuhodného proměnění a krásu tvého nevídaného božského příchodu, aby pochopili, až tě uzří přibitého na kříži, že se tak naplnila tvá svatá vůle, a proto ti zpíváme:
Ježíši, který jsi z údolí přivedl své učedníky na vysokou horu, nauč nás hledat vyšší duchovní dobra.
Ježíši, který jsi před pozemskou marnivostí uchránil Petra i syny Zebedeovy, nauč i nás přemáhat všechna zlá pokušení.
Ježíši, který jsi strašnými mukami vynesl své učedníky na nejvyšší výsosti, nauč i nás snášet všechna utrpení.
Ježíši, který jsi skrze svou modlitbu ukázal v noci slávu své proměny, nauč své věrné osvěcovat se za noci tvými blahými slovy.
Ježíši, který jsi v samotě hory Tábor toliko třem učedníkům ukázal svou slávu, nauč mnichy a poustevníky hledat jen tvou slávu.
Ježíši, jehož jméno opěvují Tábor i Hermon, nauč nás vzývat tvé přesladké jméno.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 3
Oděl ses mocí z výsosti, Pane, a své vyvolené učedníky jsi přivedl na vysokou horu Tábor, aby vždy hledali dobra vyšší a netoužili po marnosti pozemské. Proto i nás, stižené tolika tělesnými neduhy, obleč svou mocí a slávou, jež se projevují ve slabosti, abychom ti mohli s láskou zazpívat: Aleluja.
Ikos 3
Zatoužil jsi před svým dobrovolným utrpením a ukřižováním zjevit svým vyvoleným učedníkům své božství, Kriste náš Spasiteli, a proto jsi mezi apoštoly vybral toliko tři, aby se stali svědky tvé božské slávy, neboť v tvých očích byli nejkrásnějšími ze všech lidí i národů. Vždyť Petr si tě zamiloval jako první mezi apoštoly a jako první tě nazval Synem Božím. Jakub s nadějí na věčná dobra jako první ze všech apoštolů sklonil svou hlavu před mečem, a tak se stal počátkem mučedníků. A Jan jako mládenec v tělesné čistotě zachoval ducha cudnosti a za to obdržel milost, díky níž směl spatřit nevídané zjevení i tvou božskou slávu. Proto ti spolu s nimi přinášíme píseň chval a voláme:
Ježíši, který jsi před svým proměněním přijal od Petra vyznání víry, slyš i naše upřímné vyznání.
Ježíši, který jsi Petrovi daroval odvahu, aby s tebou na hoře Tábor mohl rozmlouvat, promluv skrze naše srdce laskavě i k nám.
Ježíši, který jsi syny Zebedeovy nazval pro jejich plamennou lásku syny hromu, netrestej nás hněvem svého hromobití.
Ježíši, který jsi svým učedníkům nedovolil na Samařany seslat oheň, uhas i v našem nitru oheň pokušení.
Ježíši, spolu s mládencem Janem nás v čistotě duše i těla přiveď na nebeský Tábor.
Ježíši, spolu s odvážným Jakubem, jenž jako první přijal kalich tvého utrpení, nás doprovoď do ráje.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 4
Veliká byla bouře tvého božského zjevení na hoře Sinaj, když jsi v hromech a blescích daroval zákon desatera svému služebníku Mojžíšovi. Stejně tak se na hoře Choréb strhl silný vichr, zemětřesení i oheň, když tě chtěl prorok Eliáš spatřit. Avšak na hoře Tábor ses nezjevil ani ve vichru, ani v zemětřesení, ani v ohni, ale v pokojném a jemném vánku jsi, Pane, svým učedníkům ukázal svou tvář i slávu svého božství, aby s radostí mohli zazpívat: Aleluja.
Ikos 4
Mojžíš a Eliáš, kteří s tebou na hoře Tábor rozmlouvali o tvém odchodu, celému světu dosvědčili, že ty jsi vpravdě Syn Boží, jenž byl Otcovým hlasem poslán z nebes, aby spasil svůj lid. Vždyť Mojžíše jsi mezi zesnulými povolal, aby tvůj příchod ohlásil těm, jež přebývají v podsvětí. A Eliáše jsi povolal z ráje, aby Henochovi zvěstoval slávu tvé tělesné proměny. I my se podivujeme nad tajemstvím proroků, jež se na hoře Tábor zjevilo, a s rozechvěním voláme:
Ježíši, zjevil ses Mojžíšovi, jenž kdysi toužil spatřit tvou tvář, ukaž i nám v životě budoucího věku tvář své nezměrné radosti.
Ježíši, který jsi v dávných dobách zjevil Mojžíšovi záři své slávy, ukaž i nám ve svém království záři své nevýslovné dobrotivosti.
Ježíši, který jsi tichým a laskavým hlasem povolal Eliáše, i nás povolej do tišin nebeského pokoje.
Ježíši, který jsi na ohnivém voze nespalitelně převezl Eliáše do ráje, i nás svým podivuhodným činem přenes do věčného života.
Ježíši, který jsi kdysi na hoře Tábor rozmlouval s proroky o svém odchodu, nasyť i naše lačnící duše slovem o svém vzkříšení.
Ježíši, který jsi učedníkům před dvěma svědky odhalil tajemství svého proměnění, zahřej nevýslovným sestoupením svého Svatého Ducha i naši ochladlou víru.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 5
Když tví učedníci ještě spali a noc se nachýlila k ránu, přinesl jsi svému Otci na hoře Tábor pokornou modlitbu. Tehdy se tvé přečisté tělo, Pane Dárce světla, připodobnilo jasné záři, jež svítí v temnotách, neboť tvá tvář zazářila jako slunce a tvůj oděv oslnivě zbělel jako sníh. Tu se na apoštoly snesla moc Boží, oni procitli, spatřili slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy, a s bázní zazpívali: Aleluja.
Ikos 5
Apoštolové tě spatřili na hoře Tábor, jak proměněn ve své lidské podobě rozmlouváš o svém odchodu s Mojžíšem a Eliášem. A když poznali tvou všemohoucí moc i božství zahalené pod pláštěm tvého lidství, s bázní naslouchali oné rozmluvě a svým zrakem se sytili pohledem na tvou božskou slávu, jak jim jen jejich tělesné oči dovolovaly. I my se k nim připojujeme a spolu s nimi voláme:
Ježíši, který jsi před svými učedníky zjevil nevýslovnou záři své slávy, osvěť svým všudypřítomným světlem i naše duše.
Ježíši, který jsi svým zářivým světlem obdařil i první příjemce svého zákona a milosti, osvěť svými dary i náš rozum rozptýlený nehodnými myšlenkami.
Ježíši, který jsi na hoře Tábor poodhalil záři svého božství zahalenou ve svém těle, odhal nám náklonnost k hříchu zachovanou v našem srdci.
Ježíši, který jsi paprsky nestvořeného světla osvítil svatou horu, zažehni světlo svých přikázání v našich potemnělých duších.
Ježíši, který jsi proměnou svého přečistého těla ozářil končiny země, osvěť i nás, neboť přebýváme v temnotách.
Ježíši, který jsi září táborského světla očistil své učedníky jako sníh, omyj a obnov i nás z našich hříchů.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 6
Tvoji učedníci Petr, Jakub a Jan se velice zaradovali, když vyslechli blahou a spasitelnou rozmluvu, jakou jsi, Kriste náš Bože, vedl s Mojžíšem a Eliášem. Tehdy Petr hlasem plným lásky pravil: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Avšak my, tví nehodní služebníci, se na tebe se svými prosbami neodvažujeme obrátit přímo, a proto jen pokorně žádáme o smilování a rozechvělými hlasy zpíváme: Aleluja.
Ikos 6
Jako znamení celému světu zazářil na hoře Tábor jasný oblak a Petrovi, jenž se dotazoval na stany, se zjevil Otcův hlas, a tak zvěstoval příchod Ducha Svatého. A když oblak zastínil apoštoly a zahalil vrcholek oné hory, padla na učedníky bázeň. Jakmile však vstoupili do oblačné záře a spatřili tvé nepřístupné božství, Pane, s odvahou zazpívali:
Ježíši, který jsi kdysi oblačným sloupem vodil lid Izraele po poušti, ukaž nám dnes cestu do svého království.
Ježíši, který jsi světlým oblakem na hoře Tábor zastínil své apoštoly, pokrop nás rosou svého Svatého Ducha.
Ježíši, který na nebesích přebýváš v rukou neutvořeném chrámě, zjev nám světlodárný chrám a přečistý stan svého božství.
Ježíši, který jsi na zemi netoužil po stanech zhotovených lidskýma rukama, učiň z našeho těla důstojný stan svého Ducha, abychom i my směli vstoupit do nebes.
Ježíši, který se světlem halíš jako pláštěm, obleč i nás obnažené oděvem ctnosti a čistoty.
Ježíši, který nebesa rozpínáš jako stanovou plachtu, obleč zářivým oděvem své nebeské krásy i naše těla pokrytá strupy.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 7
Nebeský Otec zatoužil odhalit tajemství tvého božství, Kriste, jež bylo po věky zahalené, a proto jako při křtu v Jordáně zjevil tvé boží synovství, tak i dnes svým hlasem z oblaku promluvil: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ Tehdy apoštolové s bázní padli tváří k zemi a zazpívali: Aleluja.
Ikos 7
Nové a slavné bylo na hoře Tábor to, co na vlastní uši slyšeli tvoji svědkové a služebníci, Pane, totiž Otcův hlas a šum, jež se linuly z oblaku. Proto užasli nad novým světlem, jež je náhle osvítilo, tázavě na sebe pohlíželi a pak s údivem padli tváří k zemi, tobě, Pane, se klaněli a s písněmi chvály volali:
Ježíši, ikono přesvětlé Otcovy osoby, proměň naše chmurné i nečisté životy.
Ježíši, slávo Otcovy záře, osvěť naše padlé a temnotou zahalené duše.
Ježíši, podivuhodný a veliký ve slávě své božské podoby, obnov naši porušenou duchovní podobu.
Ježíši, tichý a plný lásky, nevýslovným jasem svého těla do běla očisti poskvrnu našich tělesných údů.
Ježíši, Světlo, jež nemá počátku, ve svém světle nám ukaž světlo svého Otce, které se zjevilo na hoře Tábor.
Ježíši, neproměnné Světlo nevídaného světla svého království, ukaž i nám světlo svého Ducha.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 8
Mojžíš a Eliáš se před tebou, Pane, podivuhodně zjevili na hoře Tábor, aby spatřili obraz svrchované krásy tvé božské osoby a rozmlouvali o tvém dobrovolném utrpení. A když je zastínil světlý oblak a zazněl hlas z nebe, rozplynula se Boží sláva a oni se vzdálili každý na své místo a zpívali: Aleluja.
Ikos 8
Když se tvé přečisté tělo proměnilo na hoře Tábor, vystoupil jsi celý na nebeské výsosti, nevýslovné Slovo Boží, a přece jsi neopustil ty, kteří přebývali na zemi. A když se proroci vzdálili a vidění se skončilo, přistoupil jsi ke svým učedníkům, jež v bázni leželi na zemi, dotkl ses jich a pravil jsi: „Vstaňte, nebojte se!“ Tehdy pozdvihli své oči, ale nikoho už neviděli, jen tebe samotného. Velice se proto zaradovali, vzdávali Bohu díky a volali:
Ježíši, který máš slova věčného života, vždy s námi přebývej v našem pozemském putování.
Ježíši, který jsi nás nasytil zjevením svého božství, neopouštěj své služebníky.
Ježíši, který jsi před svým ukřižováním odhalil tajemství svého dobrovolného utrpení, dej, abychom vždy pamatovali na muka, jež jsi pro nás podstoupil.
Ježíši, který jsi nám před svou smrtí ukázal svou slávu, pomoz nám pochopit i slávu svého těla.
Ježíši, neproměnný obraze Nejvyššího, obnov v našich duších podivuhodné vidění svého obrazu i podoby.
Ježíši, pečeti soupodstatná s Otcem, zapečeť v našich duších nevýslovnou milost svého obrazu.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 9
Celé stvoření se s hrůzou sklonilo, když na hoře Tábor spatřilo tvé přeslavné proměnění, Kriste Spasiteli. Vždyť andělé, jež byli neviditelně přítomní, ti s bázní a chvěním sloužili, nebesa se zděsila a země se zachvěla. A když mlhou přikrytá hora Tábor spatřila tvou slávu, Pane, zahalila se jasným oblakem, neboť na ní stanuly tvé přečisté nohy. Ani tví učedníci, Pane, nemohli snést blyštivou záři tvého těla a šatu, padli k zemi, zakrývali si tvář, a tak leželi, dokud jsi je sám nepozdvihl, aby ti zazpívali: Aleluja.
Ikos 9
Ani učení řečníci osvícení tvou milostí nemohou pochopit tajemství tvého slavného proměnění, Pane. Proto jsi svým učedníkům přikázal, aby svým druhům nevyprávěli o ničem, co viděli nebo slyšeli, dokud nepřijmeš muka i smrt a třetího dne nevstaneš z mrtvých. A tak poslušně setrvali ve svém mlčení a jen ve svých srdcích volali:
Ježíši, který jsi svým světlem oblékl Adama, osvěť naši dávno potemnělou lidskou přirozenost.
Ježíši, který jsi osvítil oblaka, oheň i mračna, jež tě nosila, rozežeň svým světlem i oblaka temnoty, jež zahalují naše duše.
Ježíši, který jsi září božského světla nasytil své apoštoly, nasyť i nás učením svého božského zjevení.
Ježíši, který jsi jasným oblakem osvítil své učedníky, osvěť i nás světlem svého slavného proměnění.
Ježíši, který jsi svýma přečistýma nohama posvětil horu Tábor, navrať naše nohy na stezku své věrné služby.
Ježíši, který jsi čistýma rukama vystoupil na svou svatou horu, povznes i naše ruce k ustavičné modlitbě.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 10
Zatoužil jsi spasit svět, Pane, a tak ses na hoře Tábor proměnil, abys nás učinil hodnými účastníky své nebeské slávy, proměnil naše pomíjivá těla a připodobnil jsi je svému oslavenému tělu, abychom v den vzkříšení ve tvém království, jež nemá konce, směli na tebe tváří v tvář hledět jako Mojžíš a Eliáš a se všemi svatými ti zpívali: Aleluja.
Ikos 10
Králi nebeský, vše, co činíš, konáš pro naši spásu. Vždyť pro nás jsi přijal tělo skrze Přečistou Pannu Marii a v přirozenosti služebníka jsi přišel na svět. Na svaté hoře Tábor ses potom proměnil, nikoliv však pro svou potěchu, neboť světlo nepotřebuje osvícení, ale pro nás, odsouzené, abys osvítil naši temnotu a syny hněvu, jež přebývají v temnotě stínu smrti, jsi proměnil na milované děti Boží, a proto ti s vděčností zpíváme:
Ježíši, tys na hoře Tábor proměnil podobu služebníka, abys z otroků hříchu učinil děti Boží.
Ježíši, tys své tělo ponížil až do krajnosti, abys v sobě proměnil naši padlou přirozenost.
Ježíši, tys nám zjevil nevýslovnou radost svého království, abys v nás upevnil radost, pokoj a pravdu Ducha Svatého.
Ježíši, tys celé stvoření posvětil září svého božského těla, abys nás v čase svého druhého příchodu obnovil svým božstvím.
Ježíši, tys na hoře Tábor zjevil oheň svého božství, abys jeho plamenem spálil naše hříchy.
Ježíši, tys slovem svého zjevení občerstvil učedníky, abys naše duše nasytil svatými svátostmi.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 11
Jako tví nedůstojní služebníci ti, Pane, přinášíme tuto píseň, abychom oslavili světlý svátek tvého proměnění a pokorně prosíme: daruj nám účast na nebeském životě i na všudypřítomné záři svého božství a učiň nás hodnými s čistým srdcem duchovně vystoupit na horu Tábor, kde bychom i my uzřeli tvé slavné proměnění a s radostí zazpívali: Aleluja.
Ikos 11
Jsi nepřístupným světlem a dárcem světla, jež nemá počátku a je všude přítomné, neboť jsi je do světa přinesl, Pane Ježíši, když jsi svým přečistým tělem vystoupil na horu Tábor, abys toto nestvořené světlo zjevil svým učedníkům, a tak jsi ukázal obraz Otcovy slávy. A protože toužíme být účastníky tohoto nadpřirozeného světla, z hlubin duší voláme:
Ježíši Kriste, Světlo pravdy, duchovním pokrmem občerstvuj naše duše po všechny dni pozemského putování.
Ježíši, Králi, Světlo, jež nemá počátku, zažehni svíce našich duší, aby planuly až do konce našeho života.
Ježíši, Světlo tiché, jež daruješ život, v hodině naší smrti nám sešli světlo věčného života.
Ježíši, Světlo svaté, jež bez ustání svítí a plane, vysvoboď nás z plamenů neuhasitelného ohně a temnoty hříchu a smrti.
Ježíši, Světlo laskavé, skrze mocnosti duchovní nás doprovoď do světla svého království.
Ježíši, Světlo nad slunce jasnější, v příbytcích nebeských nás osvěť v nezacházejícím dni svého království.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 12
Dej nám, Pane, svou milost, již jsi na hoře Tábor daroval svým vyvoleným učedníkům Petrovi, Jakubovi a Janovi. A jako jsi přijal je, přijmi i nás, abychom oděni tvou mocí z výsosti a osvíceni Duchem Svatým směli s obnoveným srdcem duchovně vystoupit na horu Tábor, kde bychom v modlitbě a postě očišťovali svého ducha a tobě zpívali: Aleluja.
Ikos 12
Opěvujeme slavné proměnění tvého přečistého těla, Kriste, oslavujeme tvou božskou slávu, klaníme se tvé všudypřítomné moci i božství a spolu s Petrem vyznáváme, že ty jsi vskutku Kristus, Syn Boha živého, který přišel na svět, aby zachránil hříšníky. A proto neodháněj ty, kteří tě pravou vírou oslavují, ale zachovej nás ve světle své božské záře, neboť ti s láskou zpíváme:
Ježíši, Slunce, jež na hoře Tábor vyšlo a nikdy nezapadlo, osvěcuj nás svou božskou září.
Ježíši, Světlo, jež se neskrývá, ale zjevuje, zahřej nás svou jasnou milostí.
Ježíši, předvěčný chráme nebeského Jeruzaléma, se všemi lidmi nás upokoj v Božích příbytcích.
Ježíši, líbezný květe rajské zahrady, obdaruj nás vůní nebeské svatosti a čistoty.
Ježíši, ohni očištění, jež všechno zlé spaluje, očišťuj nás od poskvrny duše i těla.
Ježíši, drahokame, jež nebeský Sión osvěcuje božským světlem místo slunce, obracej naše duchovní zraky ke kráse své dokonalosti.
Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.
Kondak 13
Laskavý a dobrotivý Ježíši, který jsi na hoře Tábor zazářil svou božskou slávou, přijmi tuto naši pokornou modlitbu a jako jsi svým zjevením osvítil své vyvolené učedníky, jež se před tebou s bázní sklonili, tak osvěť i temnotu našich hříchů, abychom na konci našeho pozemského putování směli vstoupit do nebeského království, kde bychom se ti spolu se všemi svatými klaněli a s vděčností na věky zpívali: Aleluja.
Modlitba
Pane Ježíši Kriste, náš Bože, který v nepřístupném světle přebýváš, záře Otcovy slávy a ikono jeho osoby, když se naplnil čas, sám sebe ses ze svého nesmírného milosrdenství zřekl, přijal jsi přirozenost služebníka, stal ses jedním z lidí, ponížil ses a byl jsi poslušný až k smrti. Ale ještě před tím, než jsi dobrovolně podstoupil muka kříže, proměnil ses na hoře Tábor a před svými svatými učedníky jsi zjevil svou božskou slávu a své oslavené tělo, aby až spatří tvou smrt na kříži, pochopili, že to vše dobrovolně přijímáš a poznali, že právě v tom se skrývá podstata tvého božství.
A když nyní oslavujeme svátek proměnění tvého těla, dovol i nám s čistým srdcem i myslí vystoupit na tvou svatou horu, na místo tvé velebnosti, kde zaznívají hlasy nezkalené a nevýslovné radosti, abychom tam spolu s nimi ve světlý den tvého království tváří v tvář spatřili tvou slávu a se všemi svatými, kteří ti od věků sloužili, oslavovali tvé přesvaté jméno, spolu s tvým Otcem, jenž nemá počátku, i tvým dobrým a životodárným Duchem, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Závěr
Je-li přítomen kněz:
K: Nejvyšší moudrost.
L: Ctihodnější jsi nad cheruby a neporovnatelně slavnější nad serafy, bez porušení jsi porodila Boha Slovo: pravá Bohorodičko, velebíme tě.
K: Sláva tobě, Kriste Bože, naděje naše, sláva tobě.
L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Požehnej.
K: Kristus, který se ve slávě proměnil před svými svatými učedníky a apoštoly na hoře Tábor, pravý Bůh náš, na přímluvu své přečisté Matky, silou ctihodného a oživujícího kříže, na přímluvu svatých ctihodných a veškeré chvály hodných apoštolů, a všech svatých, ať se nad námi smiluje a spasí nás, neboť je dobrý a miluje nás.
L: Amen.
Není-li přítomen kněz:
Ctihodnější jsi nad cheruby a neporovnatelně slavnější nad serafy, bez porušení jsi porodila Boha Slovo: pravá Bohorodičko, velebíme tě.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Požehnej.
Pro modlitby našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.