Tento velice poetický akathist vytvořil ruský biskup Trifon Turkestanov (1861-1934). Sestavil jej krátce před svou smrtí v době těžkého pronásledování křesťanů v tehdejším Sovětském svazu.

Obvyklý začátek

Je-li přítomen kněz:

K: Požehnaný Bůh náš v každé době, nyní i vždycky a na věky věků.

L: Amen.

K: Sláva tobě, Bože náš, sláva tobě.

Není-li přítomen kněz:

Pro modlitby našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.

L: Králi nebeský, Utěšiteli, Duchu pravdy, který jsi všude a všechno naplňuješ, Poklade dobra a Dárce života, přijď a přebývej v nás, očisti nás od každé poskvrny a spas, Dobrotivý, naše duše.

K: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

L: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

K: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,

K: nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

L: Přesvatá Trojice, smiluj se nad námi.

Pane, očisti nás od našich hříchů.

Vládce, odpusť nám naše nepravosti.

Svatý, přijď k nám a uzdrav nás pro své jméno z našich nemocí.

K: Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.

L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,

K: nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

L: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

K: Neboť tvé je království i moc i sláva, Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky a na věky věků.

L: Amen.

Ikos 1

Jako slabé a bezmocné dítě jsem se narodil na tento svět, ale tvůj anděl rozprostřel nade mnou svá jasná křídla, a tak ochraňoval mou kolébku. Od těch dob tvá láska ozařuje všechny stezky mého života a podivuhodně mě vede ke světlu věčného života. A protože mě od prvního dne až do této chvíle zahrnuješ slavnými dary své štědrosti, s vděčností tě spolu s těmi, kteří tě poznali, opěvuji a volám: 

Sláva tobě, který jsi mě povolal k životu.

Sláva tobě, který jsi mi ukázal krásu světa.

Sláva tobě, který jsi přede mnou otevřel nebe i zemi jako věčnou knihu moudrosti.

Sláva tobě, který jsi mi zjevil svou nepomíjejícnost skrze svět pomíjivý.

Sláva tobě za všechna skrytá i zjevná dobrodiní.

Sláva tobě za každý nádech mé hrudi.

Sláva tobě za každou chvíli mého života i za každý okamžik radosti.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kondak 2

Jak dobré je přebývat na zemi v tvé blízkosti, Bože, neboť ty jsi učinil vlahý vánek, i hory, jež se dotýkají nebes, i vody, na jejichž širé hladině se jako v zrcadle odráží zlatisté paprsky slunce a lehkost oblak. Tak celé stvoření tajemně šepotá o tvé lásce, jejíž pečeť v sobě nese ptactvo nebeské i zvěř pozemská. A proto je blažená matka země, jež v nás ve své nesmírné kráse probouzí tužbu po věčné vlasti, ve které zaznívá líbezný zpěv: Aleluja.

Ikos 2

Přivedl jsi nás, Bože, do tohoto života, jako do čarokrásného ráje. Vždyť nebe se podobá hlubokému kalichu, v jehož blankytu zpívají ptáci. Z lesů zaznívá pokojný šum listoví i libozvučné zurčení vod a naše smysly blaží sladkost plodů země i vůně medu. Z toho poznáváme, že dobře je nám s tebou, Bože, na zemi a radostněji u tebe na nebesích, a proto voláme:

Sláva tobě za dar života.

Sláva tobě za vůni květin i stromů.

Sláva tobě za rozmanité plody země.

Sláva tobě za démantovou záři ranní rosy.

Sláva tobě za radost jasného procitnutí.

Sláva tobě za život, který je branou k životu věčnému.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kondak 3

Mocí Ducha Svatého se naplňuje každý květ svou vůní a odívá se do něžných barev duhy. A proto za velikou krásu, jež se v maličkostech projevuje, budiž chvála i sláva tobě, Bože, Dárce života, který louky prostíráš jako kvetoucí koberce, lány věnčíš zlatavými klasy i blankytnými chrpami a lidské duše naplňuješ údivem, aby mohli s radostí zpívat: Aleluja.

Ikos 3

Projevuješ se nesmírnou krásou, Bože, když se z jara probouzí celé stvoření a tisíci hlasy radostně vyznává, že ty jsi Pramen života a Vítěz nad smrtí. Tehdy ve světle luny a za zpěvu slavíků povstávají doliny i lesy oděné ve sněhobílém svatebním šatu, a tak celá země, jako tvá snoubenka, očekává svého Ženicha. A proto, že pouhé byliny odíváš takovou krásou, pak i nás proměň při vzkříšení, aby i naše těla zazářila, naše duše se zaskvěly a my mohli volat:

Sláva tobě za barvy, chutě i vůně země.

Sláva tobě za štědré plody přírody.

Sláva tobě za rozmanitost tvorstva.

Sláva tobě za moudrost, jež se v celém světě zrcadlí.

Sláva tobě za stopy tvé přítomnosti, jež se do tvého díla otiskly.

Sláva tobě za jasné světlo věčného života.

Sláva tobě za naději nesmrtelné a nepomíjející krásy.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kondak 4

Jak nezměrnou útěchou navštěvuješ ty, kteří v tebe skládají svou naději? Vždyť životodárné je tvé svaté slovo a rozmluva s tebou je nad olej něžnější a nad med sladší. Neboť modlitba posiluje a oživuje, rozechvívá lidská srdce a odhaluje vznešenost lidské přirozenosti. Kde nejsi ty, tam vládne temnota a prázdnota. Kde jsi ty, tam se rozhostí pokoj a radost, tam se jako v životodárné bystřině odevšad line píseň: Aleluja.

Ikos 4

Když se na zemi snáší soumrak, vůkol panuje klid nočního snu a tišina uhasínajícího dne, tehdy klenba třpytících se hvězd připomíná tvůj slavný trůn, Bože. Oheň, purpur, zlato i blankyt zvěstují nezměrnou krásu tvých příbytků a celé tvorstvo nás zve: Pojďme k Otci a volejme:

Sláva tobě za večerní tišinu.

Sláva tobě za pokoj, jež světu sesíláš.

Sláva tobě za poslední paprsky slunce, jež zacházejí.

Sláva tobě za odpočinek blaženého snění.

Sláva tobě za útěchu vprostřed noční úzkosti.

Sláva tobě za pokornou modlitbu rozechvělé duše.

Sláva tobě za příslib procitnutí do radosti dne nezacházejícího.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kondak 5

Bouře života se nezdají strašnými tomu, v jehož srdci září plamen tvého ohně, Bože. Neštěstí, hrůza, bída i bolest jej obkličují, ale v jeho duši se nachází světlo a Kristův pokoj, a proto může zpívat: Aleluja. 

Ikos 5

Když pozvedám svůj zrak k nebesům, jež se třpytí hvězdami, poznávám tvou velikost, Bože, jež se halí do nezměrné záře světla. Skrze prameny dalekých světel hledí na mě nekonečný prostor, v němž se cítím tak nepatrný a slabý. Ještě, že se mnou jsi ty a tvá pravice mě mocně podpírá, a proto s vděčností volám: 

Sláva tobě, že se o mně bez ustání staráš.

Sláva tobě za dobré lidi, které mi na cestu životem posíláš.

Sláva tobě za lásku rodiny a věrnost mých přátel.

Sláva tobě za vše, co mi slouží k obživě.

Sláva tobě za hezké chvíle mého života.

Sláva tobě za čisté radosti mého srdce.

Sláva tobě, že v tobě můžeme žít, pohybovat se a být.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kondak 6

Jak blízký jsi nám, Bože, když zuří bouře, a jasně patrná je tvá mocná pravice, jež zadržuje hrozbu blesků? Tvůj hlas se nese nad polnostmi i šumem lesů, jako ozvěna zaznívá v burácejících hromech i kapkách deště, a vznáší se nad hladinami oceánů. O tvé velikosti svědčí horoucí sopky, země, jež se jako osika třese, i mořské vlny, jež se k nebesům vzdouvají. Proto se před tebou koří i lidská pýcha a kajícím hlasem zpívá: Aleluja.

Ikos 6

Když jako blesk náhle zazáříš v hodovních síních našeho života, pohasne lesk jejich marnivých radostí. Tak jsi osvítil i mou duši, když se nejvíce těšila ze světských rozkoší. Vždyť ve světle onoho paprsku se ukázala jejich prázdnota a ony vybledly a potemněly, a proto osvobozen z jejich pout nyní volám:   

Sláva tobě, původce nejvyšších lidských tužeb.

Sláva tobě, že jsi do našeho nitra vložil touhu po tobě.

Sláva tobě, že jsi nám vdechl zájem o věci duchovní.

Sláva tobě, že ses nás dotkl paprskem svého světla.

Sláva tobě, že jsi zničil vládu temnoty a k zániku odsoudil všechno zlé.

Sláva tobě, že jsi nám odhalil své poznání.

Sláva tobě, že jsi nás pozval do svého společenství.

Sláva tobě, Bože, na věky.  

Kondak 7

V podivuhodném souladu zvuků zaznívá tvé volání, Bože, v němž nám odhaluješ předchuť tvého očekávaného království, které se už nyní projevuje i v barevném souzvuku písní a kráse uměleckých děl. Všechna tato úžasná díla povznáší naši duši k tobě a podněcují v nás touhu zazpívat: Aleluja.

Ikos 7

Milostí Svatého Ducha ozařuješ mysl umělců, básníků a vědců, takže skrze tvou moudrost mohou prorocky pronikat do zákonů tvého stvoření, a tak před námi odhalují hloubku tvé prozřetelnosti. A protože poznáváme, že plody jejich práce hovoří o tobě a o tom, jak jsi veliký ve svém stvoření i v člověku, jehož sis zamiloval, připojujeme se i my k tvé chvále a voláme:

Sláva tobě, jenž jsi zjevil svou bezmeznou moc v zákonech tohoto světa.

Sláva tobě, neboť celé stvoření je prodchnuté zákonem tvého bytí.

Sláva tobě za vše, co jsi nám ze své dobrotivosti odhalil.

Sláva tobě za vše, co jsi ve své moudrosti uchoval jako tajemství.

Sláva tobě za důmyslnost lidského rozumu.

Sláva tobě za životodárnou moc lidské práce.

Sláva tobě za plamenné jazyky darů moudrosti, rady, umění a síly. 

Sláva tobě, Bože, na věky. 

Kondak 8

Jak blízký jsi, Bože, člověku ve chvílích nemoci a utrpení, vždyť ty sám navštěvuješ nemocné a skláníš se nad lůžkem bolesti, aby srdce trpícího mohlo s tebou rozmlouvat. Tak v době neduhů a trápení naplňuješ duši pokojem a sesíláš jí svou pomoc a útěchu, neboť jsi láska, která uzdravuje i zachraňuje, a proto ti s vděčností zpíváme: Aleluja.

Ikos 8

Když jsem v dětství poprvé vzýval tvé jméno, Bože, ty jsi uslyšel mou modlitbu, a mou duši jsi naplnil milostí svého pokoje. Tehdy jsem poznal, že jsi dobrý, a že blažení jsou ti, kdo se k tobě utíkají. A proto znovu a znovu k tobě volám:

Sláva tobě, jenž jsi k mému dobru vyslyšel mé modlitby.

Sláva tobě, jenž o mě dnem i nocí pečuješ.

Sláva tobě, jenž léčíš bolesti a ztráty uzdravujícím plynutím času.

Sláva tobě, neboť s tebou nevedou ztráty k beznaději. 

Sláva tobě, neboť jsi pro nás uchystal dar věčného života.

Sláva tobě, jenž jsi nesmrtelností obdaroval všechno dobré a vznešené.

Sláva tobě, neboť jsi nám zaslíbil setkání s našimi zesnulými.

Sláva tobě, Bože, na věky. 

Kondak 9

Čím to je, že se celé tvorstvo ve dni sváteční tajemně raduje? Proč se kolem oltáře i chrámu rozlévá tak jasné světlo? Jak to, že se v srdci rozplývá podivuhodná lehkost, jež s ničím pozemským nemá srovnání? To zapříčiňuje vanutí tvé milosti, Bože, to je odlesk táborského světla. Proto ti nebe i země vzdávají chválu a zpívají: Aleluja.

Ikos 9

Když jsi mě nadchnul pro službu bližním a mou duši jsi osvítil pokorou, zažehl jsi v mém srdci jeden ze svých nesčetných paprsků, takže počalo zářit, jako železo rozpálené ohněm. Tehdy jsem ve hnutí své duše poznal tvou svatou tvář, a proto volám:

Sláva tobě, jenž jsi svým zásahem proměnil náš život.

Sláva tobě, jenž jsi do každého svého přikázání vložil nezměrnou lásku.

Sláva tobě, jenž přebýváš všude tam, kde se prokazuje milosrdenství.

Sláva tobě, jenž nás navštěvuješ utrpením, abys nás učinil citlivějšími vůči bolestem druhých.

Sláva tobě, jenž naše dobré skutky štědře odměňuješ.

Sláva tobě, jenž přijímáš naše nejlepší city.

Sláva tobě, jenž jsi lásku vyvýšil nad všechno pozemské i nebeské. 

Sláva tobě, Bože, na věky. 

Kondak 10

Nikdo z lidí nemůže opravit to, co se obrátilo v prach, avšak ty, Bože máš moc obnovit i ty, jimž otupělo svědomí. Tak navracíš duším krásu, kterou už dávno ztratily. Vždyť s tebou mizí všechna beznaděj, neboť jsi Nejvyšší Láska, Stvořitel i Spasitel, a proto tě velebíme a zpíváme ti: Aleluja.

Ikos 10

Můj Bože, tys předzvěděl pád pyšného anděla, a proto tě prosím, abys mě z jeho područí zachránil mocí své milosti. Nedej, abych od tebe zabloudil. Chraň mě, abych pochyboval o tvé pomoci. Ale obnov můj sluch, abych každou chvíli svého života naslouchal tvému tajemnému hlasu a k tobě, Všudypřítomnému, volal:

Sláva tobě za prozřetelné řízení světa.

Sláva tobě za milostivé předtuchy.

Sláva tobě za napomenutí tvého tajemného hlasu.

Sláva tobě za zjevení ve snu i v čase bdělosti.

Sláva tobě, jenž rozptyluješ naše hříšné myšlenky.

Sláva tobě, jenž nás utrpením osvobozuješ od nízkých vášní.

Sláva tobě, jenž spasitelně pokořuješ pýchu našeho srdce.

Sláva tobě, Bože, na věky. 

Kondak 11

Skrze ledový řetězec věků cítím teplo tvého božského dechu a slyším tepat tvé svaté srdce, Bože. Vždyť jsi již blízko a můj čas se již nachýlil. Hledím na tvůj kříž, na němž jsi pro mě zemřel, pokorně se před ním skláním a volám: Zde je vítězství lásky a spásy, zde na věky neutichá zpěv: Aleluja.

Ikos 11

Blažený je ten, kdo se smí účastnit tajemné večeře v tvém království, Bože. A přeci jsi mi už zde na zemi dovolil zakusit tuto radost. Vždyť už tolikrát jsi mi svou božskou pravicí podával své Tělo a Krev a já, tak veliký hříšník, jsem přijímal tuto svátost a zakoušel tvou nevýslovnou a nadpozemskou lásku, a proto volám:

Sláva tobě za léčivou moc tvé milosti.

Sláva tobě, jenž jsi založil svou církev jako pokojné útočiště trpícího světa.

Sláva tobě, jenž jsi nás zrodil skrze životodárné vody svatého křtu.

Sláva tobě, jenž kajícníkům navracíš čistotu neposkvrněných lilií.

Sláva tobě, nevyčerpatelná studnice odpuštění.

Sláva tobě za kalich života a za chléb věčné radosti.

Sláva tobě, jenž nás vedeš do nebes.

Sláva tobě, Bože, na věky. 

Kondak 12

Mnohokrát jsem ve tváři zesnulých viděl odlesk tvé slávy, Bože. Jaká nezměrná krása a radost z nich vyzařovala? Jak zduchovnělé byly jejich rysy? To se v nich zračilo vítězství dosaženého štěstí a pokoje. Mlčením k tobě volali a vzývali tě. A proto tě prosím, abys na konci mého života osvítil i mou duši, aby pokojně zazpívala: Aleluja.

Ikos 12

Jak bych tě mohl důstojně oslavit, Bože? Neslyšel jsem zpěv cherubínů, neboť to přísluší pouze světcům, ale vím, jak tě oslavuje příroda. Povšiml jsem si, jak tě v zimě velebí země oděná v bílý a třpytivý šat sněhu. Viděl jsem slunce, jak se na západě z tebe raduje, a jak hejna ptáků opěvují tvou slávu. Slyšel jsem les, jak tě svým šumem chválí, jak ke tvé slávě zpívají větry a zurčí voda, a jak o tobě v nekonečném prostoru svědčí zástupy nebeských hvězd svým blikotavým světlem. Avšak jak tě mám chválit já? Cožpak je příroda poslušnější než já? Proto dokud budu živ, chci děkovat za tvou lásku, modlit se k tobě a volat:

Sláva tobě, jenž jsi nám světlo ukázal.

Sláva tobě, jenž sis nás zamiloval láskou hlubokou, nekonečnou a božskou.

Sláva tobě, jenž nás ozařuješ světlem zástupů andělů a svatých.

Sláva tobě, nebeský Otče, jenž jsi nám zaslíbil své království.

Sláva tobě, Vykupiteli Synu, jenž jsi nám ukázal cestu spásy.

Sláva tobě, Duchu Svatý, životodárné slunce budoucího věku.

Sláva tobě, Přesvatý Bože v Trojici, za všechny tvé dary.

Sláva tobě, Bože, na věky. 

Kondak 13

Přesvatý a životodárný Bože v Trojici, přijmi naše díkůvzdání za všechny milosti, které jsi nám daroval, a pomoz nám, abychom dokázali rozmnožit všechny svěřené hřivny, a tak vešli do věčného radosti, kde bychom ti přinášeli vítězný chvalozpěv a s vděčností zpívali: Aleluja.

Závěr

Je-li přítomen kněz:

K: Nejvyšší moudrost.

L: Ctihodnější jsi nad cheruby a neporovnatelně slavnější nad serafy, bez porušení jsi porodila Boha Slovo: pravá Bohorodičko, velebíme tě.

K: Sláva tobě, Kriste Bože, naděje naše, sláva tobě.

L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Požehnej.

K: Kristus, pravý Bůh náš, na přímluvu své přečisté Matky, silou ctihodného a životodárného kříže, na přímluvu svatých ctihodných a veškeré slávy hodných apoštolů, a všech svatých, ať se nad námi smiluje a spasí nás, neboť je dobrý a miluje nás.

L: Amen.

Není-li přítomen kněz:

Ctihodnější jsi nad cheruby a neporovnatelně slavnější nad serafy, bez porušení jsi porodila Boha Slovo: pravá Bohorodičko, velebíme tě.

Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Požehnej.

Pro modlitby našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.