Obvyklý začátek

Je-li přítomen kněz:
K: Požehnaný Bůh náš v každé době, nyní i vždycky a na věky věků.
L: Amen.
K: Sláva tobě, Bože náš, sláva tobě.

Není-li přítomen kněz:
Pro modlitby našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.

L: Králi nebeský, Utěšiteli, Duchu pravdy, který jsi všude a všechno naplňuješ, Poklade dobra a Dárce života, přijď a přebývej v nás, očisti nás od každé poskvrny a spas, Dobrotivý, naše duše.

K: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

L: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

K: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,

K: nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

L: Přesvatá Trojice, smiluj se nad námi.

Pane, očisti nás od našich hříchů.

Vládce, odpusť nám naše nepravosti.

Svatý, přijď k nám a uzdrav nás pro své jméno z našich nemocí.

K: Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.

L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,

K: nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

L: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

K: Neboť tvé je království i moc i sláva, Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky a na věky věků.

Kondak 1

Vyvolený Vévodo a Králi slávy, celé stvoření se podivilo, když spatřilo tebe, svého Stvořitele, na hoře táborské ve slávě proměněného. Nebesa se zachvěla a země se zaradovala. I my, tví nehodní služebníci, se s vděčností skláníme před tvou proměnou a spolu s apoštolem Petrem zpíváme: Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Ikos 1

Andělům neviditelné a lidem nepřístupné své božství ukázal jsi, Kriste Dárce světla, vyvoleným svým učedníkům na hoře táborské v podobě neuhasínajících paprsků a v proměně jasné záře. Tehdy prostoupeni bázní Boží a zahaleni světlým oblakem uslyšeli Otcův hlas, porozuměli tajemství tvého vtělení, a proto ti zazpívali:

Ježíši, Bože nesmrtelný, osvěť nás světlem své jasné tváře.

Ježíši, Bože laskavý a všemohoucí, probuď nás, neboť spíme temným spánkem v hlubinách svých hříchů.

Ježíši, jenž v nepřístupném světle přebýváš, vysvoboď nás od vlády temnoty.

Ježíši, jenž jsi svou slávou celý svět naplnil, přiveď nás do nebeských příbytků.

Ježíši, Světlo světa, zachraň nás ze světa svévolného, neboť v temnotě přebýváme.

Ježíši, Slunce spravedlnosti, obleč nás svou mocí a pravdou, neboť ve stínu smrti chřadneme.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 2

Poznal jsi, Pane, jenž sis člověka zamiloval, že tví učedníci dosud nebyli osvíceni a nepochopili, že musíš jít do Jeruzaléma, abys mnoho trpěl a smrt podstoupil. Počal jsi jim proto naznačovat, že se tvá vůle musí naplnit, abys nám svým utrpením spásu vykoupil. A protože dosud neměli na mysli věci božské, ale lidské, vzal jsi po šesti dnech sebou Petra, Jakuba a Jana na horu táborskou, abys jim kromě svých strastí zjevil také svou slávu a pro čas svého utrpení je naučil zpívat: Aleluja.

Ikos 2

Tvoji učedníci, Pane, nedokázali svým rozumem pochopit, že se na své strasti dobrovolně ubíráš. Proto jsi je před svým ukřižováním za temné noci přivedl na vysokou horu, aby spatřili zázrak podivuhodného tvého proměnění a krásu nevídaného tvého božského příchodu, aby pochopili, až tě uzří na kříži přibitého, že se tak tvá svatá vůle naplnila, a proto ti zpíváme:

Ježíši, který jsi z údolí na vysokou horu své učedníky přivedl, nauč nás hledat vyšší dobra duchovní.

Ježíši, který jsi před marnivostí pozemskou uchránil Petra i syny Zebedeovi, nauč i nás přemáhat všechna zlá pokušení.

Ježíši, který jsi své učedníky strašnými mukami na nejvyšší výsosti vynesl, nauč i nás snášet všechna utrpení.

Ježíši, který jsi skrze svou modlitbu v noci slávu své proměny ukázal, nauč své věrné osvěcovat se za noci tvými slovy blahými.

Ježíši, který jsi toliko třem učedníkům v samotě hory táborské svou slávu ukázal, nauč mnichy a poustevníky hledat jen tvou slávu.

Ježíši, jehož jméno Tábor i Hermon opěvují, nauč nás vzývat tvé jméno přesladké.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 3

Oděl ses mocí z výsosti, Pane, a vyvolené své učedníky jsi na vysokou horu Tábor přivedl, aby vždy hledali dobra vyšší a netoužili po marnosti pozemské. Proto i nás, stižené tolika tělesnými neduhy, obleč svou mocí a slávou, jenž se ve slabosti projevují, abychom ti mohli s láskou zazpívat: Aleluja.

Ikos 3

Zatoužil jsi před svým dobrovolným utrpením a ukřižováním zjevit vyvoleným svým učedníkům své božství, Kriste Spasiteli náš, a proto jsi mezi apoštoly vybral toliko tři, aby se stali svědky tvé božské slávy, neboť v tvých očích byli nejkrásnějšími ze všech lidí i národů. Vždyť Petr si tě jako první mezi apoštoly zamiloval a jako první tě nazval Synem Božím. Jakub jako první ze všech apoštolů s nadějí na věčná dobra před mečem sklonil svou hlavu, a tak se stal počátkem mučedníků. A Jan jako mládenec v čistotě tělesné ducha cudnosti zachoval a za to obdržel milost, díky níž směl spatřit zjevení nevídané i tvou božskou slávu. Proto ti spolu s nimi přinášíme píseň chval a voláme:

Ježíši, který jsi od Petra před svým proměněním vyznání víry přijal, slyš i naše upřímné vyznání.

Ježíši, který jsi Petrovi daroval odvahu s tebou na hoře táborské rozmlouvat, promluv skrze naše srdce laskavě i k nám.

Ježíši, který jsi syny Zebedeovi za jejich lásku plamennou syny hromu nazval, netrestej nás hněvem svého hromobití.

Ježíši, který jsi svým učedníkům nedovolil seslat oheň na Samařany, uhas i v našem nitru oheň pokušení.

Ježíši, spolu s mládencem Janem nás v čistotě duše i těla na nebeský Tábor přiveď.

Ježíši, spolu s odvážným Jakubem, jenž jako první přijal kalich tvého utrpení, nás do ráje doprovoď.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 4

Veliká byla bouře tvého božského zjevení na hoře sinajské, když jsi v hromech a blescích daroval zákon desatera svému služebníku Mojžíšovi. Stejně tak se na hoře chorébské strhl silný vichr, zemětřesení i oheň, když tě chtěl prorok Eliáš spatřit. Avšak na hoře táborské ses nezjevil ani ve vichru, ani v zemětřesení, ani v ohni, ale v pokojném a jemném vánku jsi, Pane, svým učedníkům ukázal svou tvář i slávu svého božství, aby s radostí mohli zazpívat: Aleluja.

Ikos 4

Mojžíš a Eliáš, kteří na hoře táborské s tebou o tvém odchodu rozmlouvali, dosvědčili celému světu, že ty jsi vpravdě Syn Boží, jenž byl Otcovým hlasem z nebes poslán, aby spasil svůj lid. Vždyť Mojžíše jsi mezi zesnulými povolal, aby tvůj příchod ohlásil těm, jež v podsvětí přebývají. A Eliáše jsi z ráje povolal, aby slávu tvé tělesné proměny zvěstoval Henochovi. I my se podivujeme nad tajemstvím proroků, jež se na hoře táborské zjevilo, a s rozechvěním voláme:

Ježíši, zjevil ses Mojžíšovi, jenž kdysi toužil spatřit tvou tvář, ukaž i nám v životě věku budoucího tvář své nezměrné radosti.

Ježíši, který jsi v dávných dobách zjevil Mojžíšovi záři své slávy, ukaž i nám ve svém království záři své nevýslovné dobrotivosti.

Ježíši, který jsi tichým a laskavým hlasem Eliáše povolal, i nás povolej do tišin nebeského pokoje.

Ježíši, který jsi na voze ohnivém nespalitelně Eliáše do ráje převezl, i nás podivuhodným svým činem přenes do života věčného.

Ježíši, který jsi kdysi na hoře táborské s proroky o svém odchodu rozmlouval, i naše lačnící duše nasyť slovem o svém vzkříšení.

Ježíši, který jsi učedníkům před dvěma svědky tajemství svého proměnění odhalil, i naši ochladlou víru zahřej nevýslovným sestoupením svého Ducha Svatého.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 5

Když tví učedníci ještě spali a noc se k ránu nachýlila, přinesl jsi na hoře táborské svému Otci pokornou modlitbu. Tehdy se jasné záři, jež v temnotách svítí, připodobnilo tvé přečisté tělo, Pane Dárce světla, neboť tvá tvář jako slunce zazářila a tvůj oděv oslnivě jako sníh zbělel. Tu se na apoštoly snesla moc Boží, oni procitli, spatřili slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy, a s bázní zazpívali: Aleluja.

Ikos 5

Apoštolové tě na hoře táborské spatřili, jak proměněn ve své lidské podobě s Mojžíšem a Eliášem o svém odchodu rozmlouváš. A když poznali tvou všemohoucí moc i božství pod pláštěm tvého lidství zahalené, s bázní naslouchali oné rozmluvě a svým zrakem se sytili pohledem na tvou božskou slávu, jak jim jen jejich tělesné oči dovolovaly. I my se k nim připojujeme a spolu s nimi voláme:

Ježíši, který jsi před svými učedníky zjevil nevýslovnou záři své slávy, osvěť svým všudypřítomným světlem i naše duše.

Ježíši, který jsi svým zářivým světlem obdařil i první příjemce svého zákona a milosti, osvěť svými dary i náš rozum nehodnými myšlenkami rozptýlený.

Ježíši, který jsi na hoře táborské poodhalil záři svého božství ve svém těle zahalenou, odhal nám náklonnost k hříchu v našem srdci zachovanou.

Ježíši, který jsi paprsky nestvořeného světla svatou horu osvítil, zažehni světlo svých přikázání v našich duších potemnělých.

Ježíši, který jsi proměnou svého přečistého těla končiny země ozářil, osvěť i nás, neboť v temnotách přebýváme.

Ježíši, který jsi září světla táborského své učedníky jako sníh očistil, omyj a obnov i nás z našich hříchů.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 6

Tvoji učedníci Petr, Jakub a Jan se velice zaradovali, když vyslechli blahou a spasitelnou rozmluvu, jakou jsi vedl, Kriste Bože náš, s Mojžíšem a Eliášem. Tehdy Petr hlasem plným lásky pravil: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Avšak my, nehodní tví služebníci, se neodvažujeme na tebe přímo se svými prosbami obrátit, a proto jen pokorně žádáme o smilování a rozechvělými hlasy zpíváme: Aleluja. 

Ikos 6

Jasný oblak zazářil na hoře táborské jako znamení celému světu a Petrovi, jenž se na stany dotazoval, zjevil se Otcův hlas, a tak příchod Ducha Svatého zvěstoval. A když oblak zastínil apoštoly a zahalil vrcholek oné hory, padla na učedníky bázeň. Jakmile však vstoupili do záře oblačné a spatřili nepřístupné tvé božství, Pane, s odvahou zazpívali:

Ježíši, který jsi kdysi sloupem oblačným lid Izraele po poušti vodil, ukaž nám dnes cestu do svého království.

Ježíši, který jsi světlým oblakem na hoře táborské své apoštoly zastínil, pokrop nás rosou svého Ducha Svatého.

Ježíši, který v rukouneutvořeném chrámě na nebesích přebýváš, zjev nám světlodárný chrám a přečistý stan svého božství.

Ježíši, který jsi netoužil po stanech na zemi lidskýma rukama zhotovenýma, učiň z našeho těla důstojný stan svého Ducha, abychom i my směli vstoupit do nebes.

Ježíši, který se světlem jako pláštěm halíš, obleč i nás obnažené oděvem ctnosti a čistoty.

Ježíši, který nebesa jako plachtu stanovou rozpínáš, obleč i naše těla strupy pokrytá zářivým oděvem své krásy nebeské.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 7

Nebeský Otec zatoužil odhalit tajemství tvého božství, Kriste, jež bylo po věky zahalené, a proto jako při křtu v Jordáně zjevil tvé Boží Synovství, tak i dnes svým hlasem z oblaku promluvil: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ Tehdy apoštolové s bázní padli tváří k zemi a zazpívali: Aleluja.

Ikos 7

Novým a slavným bylo na hoře táborské to, co na vlastní uši slyšeli tvoji svědkové a služebníci, Pane, totiž Otcův hlas a šum, jež se z oblaku linuly. Proto užasli nad novým světlem, jež je náhle osvítilo, jeden na druhého hleděli, pak s údivem padli tváří k zemi, tobě, Pane, se klaněli a s písněmi chvály volali:

Ježíši, ikono přesvětlé osoby Otcovy, proměň chmurné i nečisté naše životy.

Ježíši, slávo záře Otcovy, osvěť padlé a temnotou zahalené naše duše.

Ježíši, podivuhodný a veliký ve slávě své božské podoby, obnov porušenou naši podobu duchovní.

Ježíši, tichý a plný lásky, nevýslovným jasem svého těla do běla očisti poskvrnu našich údů tělesných.

Ježíši, Světlo, jež nemá počátku, ve svém světle nám ukaž světlo svého Otce na hoře táborské zjevené.

Ježíši, neproměnné Světlo nevídaného světla svého království, ukaž i nám světlo svého Ducha.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 8

Podivuhodně se před tebou, Pane, zjevili na hoře táborské Mojžíš a Eliáš, aby spatřili obraz svrchované krásy tvé božské osoby a rozmlouvali o tvém dobrovolném utrpení. A když je světlý oblak zastínil a zazněl hlas z nebe, rozplynula se sláva Boží a oni se vzdálili každý na své místo a zpívali: Aleluja.

Ikos 8

Celý jsi vystoupil na výsosti nebeské, nevýslovné Slovo Boží, když se tvé přečisté tělo proměnilo na hoře táborské, a přece jsi neopustil ty, kteří na zemi přebývali. A když se proroci vzdálili a vidění se skončilo, přistoupil jsi ke svým učedníkům, jež v bázni na zemi leželi, dotkl ses jich a pravil jsi: „Vstaňte, nebojte se!“ Tehdy pozdvihli své oči, ale nikoho už neviděli, jen tebe samotného. Velice se proto zaradovali, vzdávali Bohu díky a volali:

Ježíši, který máš slova věčného života, vždy s námi přebývej v našem pozemském putování.

Ježíši, který jsi nás zjevením svého božství nasytil, neopouštěj své služebníky.

Ježíši, který jsi před svým ukřižováním odhalil tajemství svého dobrovolného utrpení, dej, abychom vždy pamatovali na muka, jež jsi pro nás podstoupil.

Ježíši, který jsi nám před svou smrtí svou slávu ukázal, pomoz nám pochopit i slávu svého těla.

Ježíši, neproměnný obraze Nejvyššího, obnov v našich duších podivuhodné vidění svého obrazu i podoby.

Ježíši, pečeti jednopodstatná s Otcem, zapečeť v našich duších nevýslovnou milost svého obrazu.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 9

Celé stvoření se s hrůzou sklonilo, když na hoře táborské spatřilo tvé přeslavné proměnění, Kriste Spasiteli. Vždyť andělé neviditelně přítomní ti s bázní a chvěním sloužili, nebesa se zděsila a země se zachvěla. A když hora táborská mlhou přikrytá spatřila tvou slávu, Pane, zahalila se jasným oblakem, neboť na ní stanuly tvé přečisté nohy. Ani tví učedníci, Pane, nemohli snést blyštivou záři tvého těla a šatu, padli k zemi, zakrývali si tvář, a tak leželi, dokud jsi je sám nepozdvihl, aby ti zazpívali: Aleluja.

Ikos 9

Ani učení řečníci osvícení tvou milostí nemohou pochopit tajemství tvého slavného proměnění, Pane. Proto jsi svým učedníkům přikázal, aby svým druhům nevyprávěli o ničem, co viděli nebo slyšeli, dokud nepřijmeš muka i smrt a třetího dne nevstaneš z mrtvých. A tak poslušně setrvali ve svém mlčení a jen ve svých srdcích volali:

Ježíši, který jsi svým světlem Adama oblékl, osvěť naši dávno potemnělou lidskou přirozenost.

Ježíši, který jsi osvítil oblaka, oheň i mračna, jež tě nosila, rozežeň svým světlem i oblaka temnoty, jež naše duše zahalují.

Ježíši, který jsi září božského světla nasytil své apoštoly, nasyť i nás učením svého božského zjevení.

Ježíši, který jsi jasným oblakem osvítil své učedníky, osvěť i nás světlem svého slavného proměnění.

Ježíši, který jsi svýma přečistýma nohama posvětil horu táborskou, navrať naše nohy na stezku své věrné služby.

Ježíši, který jsi čistýma rukama vystoupil na svou svatou horu, povznes i naše ruce k ustavičné modlitbě.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 10

Zatoužil jsi spasit svět, Pane, a tak ses na hoře táborské proměnil, abys nás učinil hodnými účastníky své nebeské slávy, proměnil naše těla pomíjivá a připodobnil je svému tělu oslavenému, abychom v den vzkříšení ve tvém království, jež nemá konce, směli na tebe tváří v tvář hledět jako Mojžíš a Eliáš a se všemi svatými ti zpívali: Aleluja.

Ikos 10

Králi nebeský, vše, co činíš, konáš pro naši spásu. Vždyť pro nás jsi přijal tělo skrze Přečistou Pannu Marii a v přirozenosti služebníka jsi přišel na svět. Na svaté hoře táborské ses potom proměnil, nikoliv však pro svou potěchu, neboť světlo nepotřebuje osvícení, ale pro nás, odsouzené, abys osvítil naši temnotu a proměnil jsi syny hněvu, jež v temnotě stínu smrti přebývají, na milované děti Boží, a proto ti s vděčností zpíváme:

Ježíši, tys podobu služebníka na hoře táborské proměnil, abys z otroků hříchu děti Boží učinil.

Ježíši, tys až do krajnosti své tělo ponížil, abys naši padlou přirozenost v sobě proměnil.

Ježíši, tys nám nevýslovnou radost svého království zjevil, abys v nás radost, pokoj a pravdu Ducha Svatého upevnil.

Ježíši, tys září svého božského těla celé stvoření posvětil, abys nás v čase svého druhého příchodu svým božstvím obnovil.

Ježíši, tys na hoře táborské oheň svého božství zjevil, abys jeho plamenem naše hříchy spálil.

Ježíši, tys slovem svého zjevení učedníky občerstvil, abys svatými svátostmi naše duše nasytil.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 11

Jako nedůstojní tví služebníci ti, Pane, přinášíme tuto píseň, abychom oslavili světlý svátek tvého proměnění a pokorně prosíme: daruj nám účast na životě nebeském i na všudypřítomné záři svého božství a učiň nás hodnými s čistým srdcem duchovně vystoupit na horu táborskou, kde bychom i my uzřeli tvé slavné proměnění a s radostí zazpívali: Aleluja.

Ikos 11

Světlem jsi nepřístupným, Ježíši, a dárcem světla, jež nemá počátku a všude je přítomné, neboť jsi je do světa přinesl, když jsi svým přečistým tělem vystoupil na horu táborskou, abys toto nestvořené světlo zjevil svým učedníkům, a tak obraz slávy Otcovy ukázal. A protože toužíme být účastníky tohoto nadpřirozeného světla, z hlubin duší voláme:

Ježíši Kriste, Světlo pravdy, duchovním pokrmem naše duše po všechny dni pozemského putování občerstvuj.

Ježíši, Králi, Světlo, jež nemá počátku, zažehni svíce našich duší, aby až do konce našeho života planuly.

Ježíši, Světlo tiché, jež život daruješ, v hodině smrti naší nám světlo života věčného sešli.

Ježíši, Světlo svaté, jež bez ustání svítí a plane, z plamenů ohně neuhasitelného a temnoty hříchu a smrti nás vysvoboď.

Ježíši, Světlo laskavé, do světla svého království nás skrze mocnosti duchovní doprovoď.

Ježíši, Světlo nad slunce jasnější, v příbytcích nebeských nás v nezacházejícím dni svého království osvěť.

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 12

Dej nám, Pane, svou milost, již jsi na hoře táborské daroval vyvoleným svým učedníkům Petrovi, Jakubovi a Janovi. A jako jsi přijal je, přijmi i nás, abychom oděni tvou mocí z výsosti a osvíceni Duchem Svatým směli s obnoveným srdcem duchovně vystoupit na horu táborskou, kde bychom v modlitbě a postě svého ducha očišťovali a tobě zpívali: Aleluja.

Ikos 12

Opěvujeme slavné proměnění přečistého tvého těla, Kriste, oslavujeme tvou božskou slávu, klaníme se všudypřítomné tvé moci i božství a spolu s Petrem vyznáváme, že ty jsi vskutku Kristus, Syn Boha živého, který přišel na svět, aby hříšníky zachránil. A proto neodháněj ty, kteří tě pravou vírou oslavují, ale zachovej nás ve světle své božské záře, neboť ti s láskou zpíváme: Aleluja.

Ježíši, Slunce, jež na hoře táborské vyšlo a nikdy nezapadlo, svou božskou září nás osvěcuj.

Ježíši, Světlo, jež se neskrývá, ale zjevuje, svou jasnou milostí nás zahřej.

Ježíši, předvěčný chráme nebeského Jeruzaléma, v příbytcích Božích nás se všemi lidmi upokoj.

Ježíši, líbezný květe rajské zahrady, vůní nebeské svatosti a čistoty nás obdaruj.

Ježíši, ohni očištění, jež všechno zlé spaluje, od poskvrny duše i těla nás očišťuj.

Ježíši, drahokame, jež nebeský Sión božským světlem místo slunce osvěcuje, ke kráse své dokonalosti naše duchovní zraky obracej. 

Ježíši, Bože předvěčný, dobře je nám pod ochranou tvé milosti.

Kondak 13

Laskavý a dobrotivý Ježíši, který jsi na hoře táborské zazářil svou božskou slávou, přijmi tuto naši pokornou modlitbu a jako jsi svým zjevením osvítil své vyvolené učedníky, jež se před tebou s bázní sklonili, tak osvěť i temnotu našich hříchů, abychom na konci našeho pozemského putování směli vstoupit do nebeského království, kde bychom se ti spolu se všemi svatými klaněli a s vděčností na věky zpívali: Aleluja.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, Bože náš, který v nepřístupném světle přebýváš, záře slávy Otcovy a ikono jeho osoby, když se naplnil čas, sám sebe ses ze svého nesmírného milosrdenství zřekl, přijal jsi přirozenost služebníka, stal ses jedním z lidí, ponížil ses a byl jsi poslušný až k smrti. Ale ještě před tím, než jsi dobrovolně muka kříže podstoupil, proměnil ses na hoře táborské a před svými svatými učedníky jsi zjevil svou božskou slávu a své tělo oslavené, aby až spatří tvou smrt na kříži, pochopili, že to vše dobrovolně přijímáš a poznali, že právě v tom se skrývá podstata tvého božství.

A když nyní oslavujeme svátek proměnění tvého těla, dovol i nám s čistým srdcem i myslí vystoupit na tvou svatou horu, na místo tvé velebnosti, kde zaznívají hlasy nezkalené a nevýslovné radosti, abychom tam spolu s nimi ve světlý den tvého království tváří v tvář spatřili tvou slávu a se všemi svatými, kteří ti od věků sloužili, oslavovali tvé přesvaté jméno, spolu s tvým Otcem, jenž nemá počátku, i tvým dobrým a životodárným Duchem, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Závěr
Je-li přítomen kněz:

K: Nejvyšší moudrost.

L: Ctihodnější jsi nad cheruby a neporovnatelně slavnější nad serafy, bez porušení jsi porodila Boha Slovo: pravá Bohorodičko, velebíme tě.

K: Sláva tobě, Kriste Bože, naděje naše, sláva tobě.

L: Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Požehnej.

K: Kristus, pravý Bůh náš, na přímluvu své přečisté Matky, silou ctihodného a životodárného kříže, na přímluvu svatých ctihodných a veškeré slávy hodných apoštolů, a všech svatých, ať se nad námi smiluje a spasí nás, neboť je dobrý a miluje nás.

L: Amen.

Není-li přítomen kněz:

Ctihodnější jsi nad cheruby a neporovnatelně slavnější nad serafy, bez porušení jsi porodila Boha Slovo: pravá Bohorodičko, velebíme tě.

Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Požehnej.

Pro modlitby našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.